SLAN-FEST z pohledu jednoho z organizátorů
Píše Tomáš Zděnovec o prvním a druhém ročníku
První ročník, SLAN-FEST 2005
Vezmeme to pěkně od začátku :-) Už když se zakládala Parta X, měli jsme v plánu vytvářet nějakou činnost, která by dala možnost nám všem se projevit a ukázat, co kdo z nás dovede. Začali jsme tedy natáčet vlastní amatérský seriál a sotva jsme dotočili první díl, hledali jsme možnost, jak své dílko ukázat světu. Tou dobou (koncem roku 2004) jsme navštívili Festival amatérských filmů Vysoké školy ekonomické v Praze, který se nám velmi líbil, ale bohužel už jsme nestihli přihlásit svůj film... A právě v tento moment se v hlavě Jana Burdíka zrodil nápad, jak promítnout divákům náš seriál a zároveň dělat činnost, která spojí naše schopnosti.
Ano, Jan Burdík vymyslel, že uskutečníme svůj vlastní festival amatérských filmů a to v našem rodném městě, ve Slaném. To si samozřejmě vyžadovalo několik schůzek s hlavními představiteli města, kteří povolili zorganizování této akce jakožto rozvoj kulturního dění na Slánsku, domluvu s ředitelem Gymnázia V.B.T, kde jsme se rozhodli festival pořádat, a v neposlední řadě sehnání sponzorů pro hlavní ceny, věcné dary a propagaci. Když vše bylo na dobré cestě, začaly konkrétní přípravy na festival...
Z několika návrhů se vybral název SLAN-FEST (chtěli jsme zkratkovitý název, ve kterém by nechybělo jméno našeho města), a měsíc duben jako termín konání. Jaroslav Cvrček ml. si vzal na starost tvorbu internetových stránek a plakátů, pro které jsem připravil festivalové logo s maskotem kocourem Maxem. Dále se Jarda postaral o převedení přihlášených filmů na festivalové DVD a jejich rozvržení do promítacích bloků. Jan Burdík se stal zodpovědným činitelem (takže jemu si všichni můžou stěžovat :-) ) a kromě povolení od města a gymnázia zajistil některé sponzory a vzácného hosta z filmové branže.
Jakmile se domluvil moderátorský pár - Jirka Majer a Míša Jirásková - byl jsem vybrán, abych pro ně napsal několik dialogů, což pro mě byla výzva skoro stejně velká jako pro ně moderování (všichni jsme něco takového dělali poprvé a nevěděli, jak by to mělo vypadat), jen s tím rozdílem, že já se pak nepotil před diváky :-).
Aby festival měl nějaký ten doprovodný program, přišel jsem s nápadem udělat výstavu mých obrázků, které by si diváci mohli prohlédnout během přestávek. Samozřejmě na nich nemohl chybět náš maskot. A právě v době, kdy jsem je dával dohromady, přišel za mnou náš velectěný ředitel festivalu, abych mu nakreslil několik návrhů na plyšového Maxe, aby mohl nechat zhmotnit můj nápad. Huráááá!!!
Nakonec jsme všichni roznášeli plakáty, rozdávali letáčky, někteří sehnali věcné dary od sponzorů, jiní nakoupili poháry pro vítěze a udělali diplomy, vypalovali DVD a celkově jsme udělali ještě spoustu dalších a dalších věcí za účelem vytvoření opravdu pěkného (megasuprového) festivalu.
23.dubna 2005 se všechna naše snaha projevila. Hned u vchodu s pokladnou, kde se vybíralo dobrovolné vstupné, vítali příchozí návštěvníky svým vřelým úsměvem Zuzana Hodysová a Ladislav Peška, kteří zároveň vybírali manipulační poplatky od autorů a nabízeli DVD se všemi snímky. Ve 14 hodin přivítal Jan Burdík všechny diváky a pozval na pódium moderátory, kteří přes veškerou nervozitu a ostych nakonec zvládli uvádění, losování diváků i předávání cen. Zpestřením odpoledne bylo vystoupení břišních tanečnic a rozhovor s režisérem Karlem Smyczkem. Moje výstava obrázků se dočkala konkurence v podobě výstavy fotek od cestovatele Jakuba Širce a po celou dobu festivalu se na všechny usmíval půlmetrový plyšák Max.
O vítězích rozhodli sami diváci, kteří na hlasovacích lístcích zaškrtávali své favority. Na první příčce se umístil snímek „Kritické situace lásky“ od Terezy Pospíšilové a Edity Svatošové, následovali „Superbobáci“ Davida Svobody a vítěznou trojku uzavíral film „Půlvražda“ Michaely Novákové. Sláva vítězům!
No a aby se náš pomyslný vypravěčský kruh uzavřel, došlo i na promítání našeho dílka s názvem „Bageta“, která se, stejně jako film „PEZ“ od Petra „Krávy“ Ledviny, nezúčastnila hlasovací soutěže (jinak by určitě vyhrála :-) ).
Mně osobně se SLAN-FEST 2005 velice líbil, a to jak jeho příprava tak i samotné konání. Některé nedostatky spojené s nezkušeností s podobným projektem mě nijak neodradily a už jsem se těšil na další ročník.
Pro lepší představu si můžete prohlédnout fotografie z prvního ročníku.
Druhý ročník, SLAN-FEST 2006
První ročník se líbil a tak jsme dostali zelenou pro další festival. Důležitou otázkou ale bylo: Co zlepšit a přinést nového? Velkým přínosem v tomto bodě určitě byl nápad místostarosty Slaného, pana Jaroslava Hložka, který vymyslel zavedení minisoutěže na jednotné téma, kde se poměřuje, jak se který autor se zadáním vypořádal. Jako první téma se zvolila "Kostka" a jako odměna pro vítěze se připravila krásná kostka s podstavcem, přičemž to byla kostka dlažební z čediče ze Slánské hory (panu místostarostovy děkujeme za podnětné nápady :-) ).
S dalším nápadem jsem přišel já, a to v podobě festivalového zpravodaje nazvaného Fest-Today, který obsahuje články týkající se Slan-Festu ( jako například rozhovor s vítězem) a diváci jej dostávají zdarma, společně s hlasovacími lístky a propiskami.
Aby se divákům lépe při promítání sedělo, navrhl náš milý ředitel výrobu sedáků, což se mu i podařilo zařídit a tak jsme si tolik neotlačili své... hýždě! :-) Ve stejných barvách jako sedáky byla i obří plachta označující místo Slan-Festu, o jejíž výrobu se přihlásil Robert Kraus. A vypadá opravdu pěkně (ta plachta:-) ).
Při rozhodování o cenách pro hlavní tři vítěze festivalu se přemítalo nad soškami našeho maskota Maxe, ale protože nikoho nenapadalo, jak je vyrobit, přišel jsem s jednoduší verzí oné myšlenky - malými plyšovými Maxíky. Všem se moc líbili a někteří by si je nejraději i nechali, ale nakonec přeci jen byli rozdáni novým majitelům, výhercům, o kterých opět rozhodli diváci z publika.
Jinak jsme se drželi zavedeného schématu (aneb když to funguje, proč to měnit) a tak v aule slánského Gymnázia V. B. T. začal dne 8. dubna 2006 od 14 hodin druhý maratón, při němž návštěvníci shlédli tvorbu různých amatérských a nekomerčních filmařů, výstavu obrázků a fotek a opět mohli klást otázky Karlu Smyczkovi, kerý dodržel slovo z prvního ročníku a znovu se na nás a svou bývalou školu přijel podívat.
Z původní moderátorské dvojice nechyběl Jirka Majer, kterému jsme tentokráte za spolupracovnici "dohodili" Hanku Trojanovou. Na pódiu jim opět asistoval přes půl metru vysoký kocour Max, který se již brzy rozloučil s malými "brášky".
A kdo že si je odnesl? Nejvíce hlasů dostal snímek "Inge a Jorgen" od Petra "Krávy" Ledviny, další se umístili tvůrci filmu "Jak nás neznáte" od Josefa Habrovce a třetího Maxíka si získal snímek "U. N. VIZE" Jana Šlégra a Michaela Gáboríka. Sláva vítězům! A samozřejmě i poraženým! Prostě všem, kdo se našeho festivalu zúčastnili, protože bez nich by to nešlo.
Mě osobně Slan-Fest 2006 určitě nezklamal, v určitých věcech jsem viděl, kde jsme se v přípravách a organizaci zlepšili, co fungovalo podruhé a stane se naším standardem a všiml jsem si i toho, že přišlo více lidí a to lidí mladých, což je jen dobře. Snad se náš festival stane ve Slaném tradicí a já už se teď těším na další :-).
Pro lepší představu si můžete prohlédnout fotografie z druhého ročníku.
Tomáš Zděnovec
Webhosting poskytuje Český hosting